Proč slavíme Velikonoce?
Veliká noc
Přibližně v 13. století př.n.l. se Izraelitům podařilo osvobodit z otroctví v Egyptě. Během “Veliké” noci jim Bůh přikázal, aby upekli beránka bez vady (jako symbol Ježíše Krista – proto se dnes peče beránek), krví beránka označili dveře svého domu a jedli nekvašené chleby (proto se dnes peče mazanec). Tímto obřadem je zázračně minula poslední rána Egypta a umožnila jim utéct ze zajetí.
Od té doby si Izraelité připomínali tuto událost jako svátek Přesnic (hebrejsky “Pesach” neboli Minutí Hospodinovo), kdy je zkáza Veliké noci minula
a zasáhla Egyptské.
Vzkříšení Ježíše Krista
O zhruba dvanáct století později během svátku Přesnic (na Velký pátek) Židé zabili Ježíše Krista (toho beránka bez vady, na kterého měli spoléhat). V neděli však Ježíš povstal vzkříšený, čímž dokončil svou smírnou oběť pro vykoupení všech lidí z hříchu a ze smrti. Tím se naplnilo podobenství o Boží záchraně, které si Židé připomínali během Přesnic. Tak jako Bůh zachránil Izraelity před otroctvím v Egyptě, stejně tak nás Ježíš zachránil před otroctvím hříchu a smrtelnosti.
Velikonoce dnes
S každoročním vítáním příchodu jara se odpradávna pojily různé lidové zvyky, které se později smísily s křesťanskou tradicí oslav vzkříšení Ježíše Krista. Tak jako příchod jara představuje naději a nový život, stejně tak nám i vzkříšení Ježíše přináší naději na úlevu od všech našich duševních i fyzických trápení. Díky Jeho nekonečné lásce k nám můžeme již teď cítit pokoj a těšit se z toho, co nás čeká.
Velikonoční týden
Květná neděle •
Triumfální vjezd do Jeruzaléma
Na Květnou neděli vjíždí Ježíš Kristus triumfálně do Jeruzaléma, kde ho jeho následovníci již očekávají, aby mu na znamení úcty pokládali na cestu palmové listy a své pláště. Obklopují Ježíše láskou a vzdávají mu slávu. Lidé v zástupu měli pravděpodobně stejně rozmanité životní zkušenosti jako my, ale všichni se mohli stejnou měrou podílet na radosti, která přichází, když se přiblížíme k Ježíši Kristu.
Pondělí • Vyčištění chrámu
Během svého pobytu v Jeruzalémě Ježíš navštíví chrám (dům svého Otce), kde nachází různé prodavače, jak obchodují. Vidět místo uctívání přeměněné v tržnici je něco, co Ježíš nemůže vystát. Mluví k nim s jednoznačnou autoritou a nařizuje jim, aby odešli. Vyčištění jeruzalémského chrámu bylo činem velké odvahy. Můžeme si vzít příklad z Ježíše Krista a vždy dělat to, co považujeme za správné, ať už to je populární, nebo ne.
Úterý • Nadčasová slova pokoje
Když Ježíš Kristus pokračuje ve vyučování svých následovníků, je zřejmé, že jsou pro něj Písma velmi cenná, a že dobře je zná. V průběhu týdne Ježíš často cituje právě ta písma, která naplňuje. Pro ty, kdo naslouchají, se proroctví, která byla do té doby stovky let stará, stávají skutečností. Bez ohledu na to, v jaké době žijeme, můžeme najít pokoj v inspirujících paralelách mezi Písmy a našimi vlastními životy.
Středa • Modlitby k Otci
Poslední týden smrtelného života Ježíše Krista je naplněn modlitbou. Jsou to modlitby, které pronáší za své učedníky, a které jsou plné nadčasových slov útěchy a vedení. Ježíš ví, že jeho učedníci budou brzy bez něj, a proto je učí, jak je důležité se modlit. Povzbuzuje je, aby svého Otce v nebi prosili o věci, které budou potřebovat, aby zvládli zkoušky, které je čekají. Díky Jeho slovům a příkladu víme, že když se budeme snažit modlit k Otci, nikdy nezůstaneme sami.
Čtvrtek • Poslední večeře
Ježíš se svými apoštoly slaví svátek Přesnic. Zavádí posvátný obřad svátosti, při němž jsou jeho učedníci vyzváni, aby jedli a pili na jeho památku. Učí je o utěšující moci Ducha Svatého. A protože ví, že Jeho čas s nimi brzy skončí, vyjadřuje jim svou lásku. Jeho apoštolové ušli od prvního setkání s Ježíšem již velký kus cesty, a přesto Jeho slova ukazují, že jejich proměna v opravdové učedníky teprve začíná.
Utrpení v Getsemanské zahradě
Po události, která bývá označována jako Poslední večeře, Ježíš vybízí apoštoly, aby ho následovali do tiché zahrady jménem Getsemany. Přestože je jejich Mistr žádá,
aby s ním zůstali vzhůru, vyčerpaní učedníci usínají. Osamocen se Ježíš začne modlit a brzy ho přemůže nezměrná bolest. Tímto začíná proces, při kterém na sebe bere hříchy světa. Je to začátek oběti, která dosáhne svého konečného završení následujícího dne na kříži na Golgotě.
Bolest, kterou Ježíš cítí, je pro něj téměř nesnesitelná.
Překoná ji však svou nezměrnou láskou, kterou chová k nám
a ke svému Otci. Zatímco apoštolové spí, Ježíš Kristus jim umožňuje najít nový druh odpočinku pro jejich duše. Díky Němu mohou zanechat svých minulých chyb a vyrůst
v učedníky, kterými se podle Božího záměru měli vždy stát.
Velký pátek • Ukřižování
V časných ranních hodinách je Ježíš vydán do rukou místních zákoníků a poté je nespravedlivě odsouzen k smrti ukřižováním. Římští vojáci se mu vysmívají, bičují ho a přibíjejí na kříž. Přesto Ježíš Kristus prosí svého Otce, aby jim “odpustil, neboť nevědí, co činí” (Lukáš 23:34). I nyní ve své nejtemnější chvíli Ježíš mluví o lásce a vykoupení. S posledním dechem se Ježíš obrací na svého Otce: “Dokonáno jest” (Jan 19:30). Pak Ježíš Kristus umírá. Jeden římský setník poté prohlásí: “Vskutku to byl Syn Boží” (Matouš 27:54).
Sobota • Naděje v temnotě
Je těžké si představit, jakou úzkost museli cítit následovníci Ježíše Krista den po jeho smrti. Noc předtím bylo Jeho tělo s láskou připraveno a uloženo do hrobu v zahradě. Dnes jim nezbývá než přemýšlet o tom, jak může život bez Něj pokračovat. Smrt Ježíše Krista však byla nezbytná pro Jeho slavné vzkříšení. Ať už si to uvědomovali, nebo ne, Ježíš Kristus pro všechny své následovníky vytyčil novou cestu vpřed – cestu osvětlenou nadějí, která nás zachrání v jakékoli temnotě.
Velikonoční neděle • On žije!
Časně ráno přichází k hrobu Ježíšova následovnice Marie Magdaléna, aby se postarala o Jeho tělo. Ke svému úžasu zjistí, že hrob je prázdný. Není zde však sama. Osloví ji nějaký muž – zahradník, jak se domnívá. Pak ale vysloví její jméno: “Marie” a ona ho poznává. Je to Ježíš. Kristus žije! Ihned to běží říct ostatním. Je to poznání, které dává lidem naději i dnes. Stejně jako ona můžete vědět, že Ježíš Kristus žije a že díky němu budou i všichni ostatní znovu žít. Pokud následujeme Krista, můžeme zde na zemi najít skutečné štěstí a po smrti získat věčný život v přítomnosti Ježíše Krista a Nebeského Otce .
